pátek 14. září 2012

Poděkování a úžasný zážitek aneb jak může být reklamace složitá

   Primárně bych Vám ráda poděkovala za včerejší podporu a milá slova :-)...

   Po úžasném zážitku s reklamací, který Vám popíšu za chvilku, jsem nemohla být sama doma, jelikož bych asi něco rozbila (haha, už mi nefunguje pračka a notebook, tak jsem se bála co by to "schytalo").
   Zavolala jsem tedy kamarádce, že vyrazíme na něco dobrého, hned se překvapeně ptala, zda už nehubnu, tak jí říkala, že ano, ale dnes mám prostě chuť na spoustu kalorií :-)... Takže jsme vyrazily do oblíbené pizzerie, kde jsme jako překrm spořádaly luxusní tatarák, jako hlavní chod výbornou pizzu, završily to dokonalým dortíkem a vše zalily dvěma sedmičkama vína :-D... A co jsme u toho ve vinném oparu vymyslely? Že o víkendu svou zlost vybiji na sobě na bruslích a na své domácnosti formou "podzimního" úklidu, dále jsme u cigaretky, kávičky a samozřejmě vína zjistily, že třeba jednou budu sloupařka nebo fejetonistka díky svým bohatým zážitkům budu mít připravené články na rok dopředu - pokud se plátek bude vydávat každý den :-D... no a ve finále jsme si zakoketovaly s číšníkem a najednou vše bylo zase lepší, už i té reklamaci jsme se smála...


   A jak probíhala reklamace? Ráno jsem volala do HP, kde jsem jim sdělila, že mám notebook HP Pavilion a jak s reklamací, bylo mi sděleno, že mají cca 12 místo po Praze, kam jde notes možné odnést, ok, tak jsem tu svou těžkou nefunkční potvoru (jelikož ho mám pro domácí použití tak mim 17-tku diplay...) tahala po všech pobočkách, abych všude zjistila, že ano, berou HP notebooky do reklamace, ale ne typ Pavilion, takže jsem si notebook zase odvezla domů a celkem vytočená jsem znovu volala na linku HP.

Já: Dobrý den, volala jsem Vám ráno, mám notebook HP Pavilion, bylo mi řečeno, že ho mám odvézt k Vašim servisním partnerům, jenže všude mi řekli, že HP Pavilion do reklamace neberou, proč??
Koordinátor: No, protože pro HP Pavilion si jezdí kurýři, to Vám asi kolegové zapomněli říct...
Já: Asi... (v duchu - ku*va, to si děláš pr**l, já jak kr*va jezdim po Praze a teď ....)
Poté probíhá diktování veškerých údajů o netobooku...

Koordinátot: Takže Vás máme ověřenou, napiště si zákaznické číslo - xxxxxxx, jaká je závada  na Vašem notebooku?
Já: Během normálního fungování, kdy jsem byla na Skype se vypnul - bez jakékoliv varovné hlášky nebo cokoliv jiného a nejde zapnout, měl normální provozní teplotu a když je v zásuvce v nabíjení tak ani nesvítí ta dioda co je u vstupu k nabíječce...
Koordinátor: A vyběhla Vám nějaká varovná hláška?
Já: Ne, vždyť říkám, že bez jakékoliv varovné hlášky, byl normálně v nabíječce, byl nabitý, takže ikdyž by odešla nabíječka, tak by se nevyplnul a měl normální provozní teplotu.
Koordinátor: A nemohl se přehřát?
Já: grrrrrrrrrrr - NE!
Koordinátor: Můžete zkusit jinou nabíječku, jestli nemůže být poškozená nabíječka a notebook se nevypnul, protože nebyl nabitý?
Já: grrrrrrrrrr, říkám, že nebyl vybitý, takže ikdyby odešla nabíječka, tak by se nevypnul! A zkoušela jsem i jinou zásuvku, takže to není ani zásuvkou, protože jiná elektronika mi tam funguje.
Koordinátor: A můžete notebook zkusit v jiné zásuvce?
: Posloucháte mne vůbec? Říkám, že jsem to zkusila!!
Koordinátor: Zkuste vyndat a zandat baterii a notebook zaponout.
Já: To jsem už zkoušela, nic to nedělá.
Koordinátor: A můžete to zkusit znovu?
Já: (Již s apatií) - ano, zkouším, moment, ne nic se neděje.
Koordinátor: Zkuste vyndat baterii a s vyndanou baterií...
Já: (skáču mu do řeči) Jojo, já vím, jestli tam není přepjetí, to jsou zkoušela, s vyndanou baterií na 10 - 15 vteřin podržet vypínání, ne to taky nic neudělá.
Koordinátor: A můžete to zkusit znovu?
Já: Jasně (a nezkouším to...)
Koordinátor: Ok, takže objednáme kurýra pro notebook, dejte mi prosím Vaší adresu, telefon a jméno. 
Já: Tancuji oslavný tanec, že jsme se posunuli o krok dále a diktuji údaje.
Koordinátor: Kurýr přijede na Vaši adresu v pondělí, předá Vám krabici kam vložíte notebook, nabíječku a baterku a další pracovní den si pro tu krabici přijede, děkuji za hovor.
: No moment, jako a v KOLIK v pondělí přijede? A proč si tu krabici neodveze v pondělí? Dát přece notebook do krabice mi zabere max. půl minuty!
Koordinátor: Přijede mezi 8,00 a 18,00, protože pro krabici jede jiný kurýr, který je pojištěný kdyby Váš notebook poškodil. ¨
Já: A nemůže přijet odpoledne, já chodím do práce, jako většina lidí.
Koordinátor: Není možné zadat čas, kdy Vám to vyhovuje.
Já: No a co když mne v pondělí nezastihne?
Koordinátor: Tak přijede v úterý.
: A co když mne nezastihne ani v úterý?
Koordinátor: Tak přijede ve středu.
Já: (Jelikož pracuji v callcentru, tak vím, že koordinátor je vlastně chudák, který za nic nemůže, ale už ztrácím sebeovládání) A co když mne nechytne ani ve středu, ve čtvrte a ani v pátek sakra????
Koordinátor: Pokud Vás nezastihne po dobu 5-ti pracovních dní, tak Vám zavolá a dohodně si s Vámi čas, jinak reklamace je vyřízena do 10-ti dnů.
Já: No to je hezký, ale mne taky může trvat 5 dní, než převezmu krabici, 5 dní než jí odevzdám a potom zase 5 dní než budu schopná opravený notebook převzít!!! (v duchu se snažím počítat do 100 a myslet na štěňátka)
Koordinátor: To ano. Jinak doporučuji zálohovat data z notebooku, za ta neručíme.
Já: (Už unaveně a zoufale, zapalující si x-tou cigaretu a pošilhávající po lahvi Morgena v baru) A jak mám zálohovat data z počítače, který nezapnu?
Koordinátor: (Jako na blbce) No to musíte vyndat harddisk a propojit ho z jiným počítačem.
Já: Jasně, to vím taky (ano, veškerá slušnost již byla vyčerpaná...), ale když ho otevřu, vyndám harddisk a budu s tím nějak manipulovat, tak mi taky potom můžete říct, že to není záruční oprava, protože jsem fyzicky manipulovala s harddiskem.
Koordinátor: ticho.....
Já: Slyšíme se?
Koordinátor: Ano, to se nestane.
Já: (haha, úročíme praxi z callcentra) Je tenhle hovor nahrávaný?
Koordinátor: Ano.
: Takže mi radíte, ať vyjmu harddisk, zálohuji data, harddisk vrátím do notebooku a pošlu ho na reklamaci a nebude problém s uznáním záručnosti, je to tak?
Koordinátor: Ano.
Já: Ok, děkuji a naslyšenou.
Koordinátor: Naslyšenou.

Po ukončení hovoru jsem nevěděla jestli se mám smát nebo brečet... tak jsem zavolala kamarádce a večer pokračoval jak je popsáno v horní části článku.

6 komentářů :

  1. To jsou mi zážitky. Ten rozhovor je vážně...ani mě nenapadá to správné slovo :D Já bych na to asi neměla nervy :D Večer s kamarádkou byl opravdu zasloužený, tak hlavně že sis to užila! A snad už se ti zase zače ve všem dařit ;)

    OdpovědětVymazat
  2. No ty vole... Adele, plně s tebou soucítím:-*

    OdpovědětVymazat
  3. jejda. tak to tě obdivuju že jsi to zvládla. Já bych asi něco rozbila, nebo bych se rozbrečela :-)

    OdpovědětVymazat
  4. zajímavá to reklamace, ale zvádla jsi ji s bravurou :) je super, že jsi si ten večer s kámoškou užila :) jako já klimošku taky nemusím, snažím se jí vyhýbat, ale hold někdy se daří víc někdy míň... ale aspoň v tom autě ji nezapínáme, tak to beru jako malou výhru :)

    OdpovědětVymazat
  5. Musím říct že mě tvůj reklamační proces zabavil jako nějaká knížka i když chápu že tobě moc do smíchu nebylo :D Ale zvládla jsi to dobře a je fajn si občas udělat volnější den, obzvlášť když sis ho tak zasloužila :)

    OdpovědětVymazat
  6. tleskám! já bych ten notebook snad radši hodila do popelnice

    OdpovědětVymazat